Čekám své 6.dítě. A jak to vše prožívám?

Delší dobu jsem se odmlčela a byla jsem stažená v offline prostotu. Co se mi povedlo spustit na svět své webové stránky, tak v obdobnou dobu se povedlo zasít i další pomyslné semínko :-).

A tím bylo, že čekáme s mužem naše 6.dítě a prožívám tak své 5.těhotenství. Spousta lidí z mého okolí to tak možná trochu tušila ještě než to na mě bylo vidět, protože jsme se vrátili ze zimního pobytu na Kanárských ostrovech, odkud jsem se v předchozích obdobích vrátila už dvakrát v jiném stavu.

Ale v době, kdy jsem dostávala dotazy, zda nečekáme další dítě,  jsem na jednu stranu nechtěla lhát a na druhou stranu jsem necítila, že bych se už chtěla svěřovat, protože jsem byla na začátku těhotenství, proto jsem odpovědí raději vždy přešla na jiné téma.

Mých 5 dětí v době mého otěhotnění na Tenerife.

Otěhotněla jsem rok a půl po předchozím porodu dvojčátek. První, komu jsem to volala, byla má porodní asistentka, abych si u ní rezervovala termín na doprovod k porodu. Na nejčastější dotaz, který po zveřejnění dostávám, jestli to bylo plánované, odpovídám s jistotou, že ano. Často ženy maminky obrací oči v sloup, že jestli nejsem blázen, že jim stačí ty jejich dvě, tři děti a z více dětí by je prý odvezli.

Nevím, čím to, ale přijde mi, že s každým dalším těhotenstvím a dítkem se na tu novou roli vícenásobné mámy zvyknu a ani mi to tak nepřijde. Snad to bude obdobně i nyní.

Vesmír nám posílá to, na co máme sílu a energii.

Ale samozřejmě jsou chvíle, kdy potřebuju klid a být sama bez dětí.  Nejsem bezedná studna trpělivosti a i mně umějí bouchnou nervy a umím být protivná. Jsou to chvíle kdy mi chybí dostatek spánku, čas na sebe, na sport a milovanou jógu nebo seberealizaci a necítím se být svobodná, ale že mám fakt těžkou kouli u nohy. V takových chvílích, nebo ještě než přijdou, se snažím, si čas včas dopřát. A jdu ven sama se sebou na kafe nebo se jen tak projít a nechci slyšet, že by na mě někdo volal mamííí.

V kavárně v létě sama se sebou.

Jednou mi jedna moudrá žena během mého těhotenství s dvojčátky řekla, že vesmír nám posílá to, na co máme sílu a energii. Tak tomu věřím a ono to funguje. 🙂

Moje těhotenství probíhá dosti podobně jako moje předchozí těhotenství.

Žádné zvracení, jen občas ranní pocit nevolnosti. Jsem jen asi více v zápřahu, protože předchozích 5 dětí si žádá své, proto cítím jen větší únavu a potřebu spánku. Skoro do konce 6.měsíce jsem si snad skoro nepřipouštěla, že jsem těhotná a musela si to vnitřně připomínat. Až teď, kdy bříško značně porostlo a je mi nepříjemné třeba déle sedět, ležet na zádech nebo rychlá chůze a cítím často pohyby miminka, daleko intenzivněji vnímám, že jsem v jiném stavu a roste ve mně nový člověk.

Jediné v čem jsem cítím velký rozdíl je, že jsem cítila potřebu se stáhnout z digitálního a online světa a prožívat vše bez veřejného sdílení.

Když vstanu dříve než děti, dopřávám si krátkou ranní jógu. Nic složitého, jednoduché jógové protažení nebo si jen sednu do tureckého sedu, zavřu si oči, jsem tady a teď a vnímám svůj dech a své mimi uvnitř.

Představuju si, jak je mému miminku uvnitř, co cítí, co prožívá, jak slyší můj hlas a dech a vnímá, jak mi je. Pozoruju a pohladím své rostoucí bříško.

Někdy mě přepadne myšlenka, zda to s 6 děti všechno energeticky zvládnu.. Ale věřím, že jak jsem to zvládala doposud, tak že najdu nový rytmus, který nám bude doma všem vyhovovat a bude nám to klapat.

Jsem v procesu hnízdění.

S Mayou hnízdíme a skládáme nový nábytek.

A začíná se u mě pomalu objevovat pocit hnízdění. To, co už v domě splnilo svou službu, nedělá mi radost a je na obtíž, jde z domu pryč, aby zde byla nová svěží energie pro nás a pro mimi.

Cítím že všechny nepotřebnosti a věci, které se často válejí po zemi, mě tíží a berou energii, a tak snižuju počet hraček a jiných „zbytečností“. Navíc jsme v procesu rekonstrukce domu a do porodu nebude určitě vše finálně hotovo, tak vše ladím, aby to bylo alespoň částečně připraveno jako hnízdo, až se mimi narodí.

Nepohrdnu nabídkou pomoci rodiny na hlídání dětí a také mnohem častěji si domlouvám hlídačky. A volný čas využívám ke čtení knih (teď hlavně o těhotenství a porodu), tříbím myšlenky, priority.

Po dlouhé době trávíme s mužem celý den i noc úplně sami a jako bonus na Lysé hoře, kde stíháme západ i východ slunce.

S více dětmi cítím, že mi pomáhá, mít ve věcech systém, abych se nezdržovala zbytečným hledáním. Školní a školkový program mi pomáhá věci více zorganizovat, dopředu plánovat a udělat si rodinný organizační systém, aby se nám v něm fungovalo dobře a pomáhal nám.

Sami na Lysé hoře.

Ať už od ranního vstávání, rozvozu děti, dopoledního programu, odpoledního vyzvedávání, přípravy na další den a večerního chystání se do hajan. Taky ještě stíhám poslední návštěvu kadeřníka před porodem :-).

Objevují se strachy a obavy.

I přesto, že mám za sebou 4 různé porody, se ve mně objeví strach a přirozený respekt k porodu. Čím více mi roste bříško, tím více si představuju, jak a kde bych svůj porod chtěla zažít.

Pokud mě přepadne strach ze všeho, co by se mohlo během porodu přihodit, zklidním svou mysl hlubokým nádechem a výdechem a případně si své strachy napíšu na papír, abych je mohla probrat se svou porodní asistentkou. Tohle jediné a hodně důležité jsem neudělala u svého prvního těhotenství.

Proto, když se mě někdo zeptá, co bych doporučila během těhotenství a porodu, bude to, aby si žena našla svou porodní asistentku nebo dulu, se kterou bude v kontaktu během těhotenství a následně osobně i u porodu. O tom, jak mi to pomohlo u mého druhého porodu, jsem psala více v tomto článku.

Naposledy před porodem u kadeřníka.

Díky svým zkušenostem z předchozích porodů zhruba vím, co mě čeká, ale pořád se objevují strachy a obavy. Já jen vím, jak s nimi naložit.

A proto si dopřávám předporodní rituál, abych se ještě více naladila na den D.

Všem těhotným, které již doma mají dítko a potřebují se více zklidnit, bych tak  nejvíce doporučila:

• Nebojte se říct o pomoc s hlídáním (od rodiny, kamarádky, hlídačky) a volný čas využijte pro sebe tak, jak máte ráda a naberte pro sebesílu, aby bylo z čeho brát.
• Pokud se Vám objeví v hlavě obavy a strachy, najděte si ideálně dulu nebo porodní asistentku, se kterou můžete vše probrat a doprovodí Vás k samotnému porodu.
• Důvěřujte svému tělu a miminku.

PS: Vše sdílím až teď v únoru, kdy je mimi Gordon již 2,5 měsíce na světě. Tak moc jsem byla stažená z online světa, i když jsem článek měla napsaný během podzimu.

Můj předporodní rituál.